25. výročí DCHB

TP SOVY na Urban Game: Jihlavák může mluvit romsky a narodit se ve Vietnamu

TP SOVY na Urban Game: Jihlavák může mluvit romsky a narodit se ve Vietnamu

Akce Urban Game, městské zážitkové hry s podtitulem Možnosti jihlavské totožnosti, jsme se s několika uživateli zapojenými do projektu Společně a úspěšně v Jihlavě zúčastnili jako soutěžící.

Kromě toho pracovníci TP SOVY spolu se zástupci různých národnostních menšin žijících v Jihlavě na jednom ze stanovišť zkoumali, jakými jazyky Jihlaváci mluví, a snažili se s účastníky dorozumět v romštině, vietnamštině, němčině či francouzštině.

Celkově v naší skupině po jihlavské identitě pátralo pět lidí. Akce začínala v jihlavském DIODu, kde jsme si vyzvedli průkazy totožnosti a byla nám zde předána mapa s institucemi, které při hledání máme navštívit. První institucí, kam jsme zamířili, byla Sokolovna, kde jsme si každý měli možnost změřit svůj BMI index. Poté naše cesta vedla do Domu kultury, kde byly po celém prvním patře této velké budovy rozmístěny obálky. Ty jsme museli najít a následně ze zajímavých vět vyluštit hádanku.

V Horáckém divadle Jihlava se nás ihned ujal herec Milan Šindelář a vysvětlil nám další úkol, který pro nás představoval velký zážitek. Každý jsme si vybrali jednu pohádkovou knihu, z které jsme přečetli do mikrofonu jakoukoli větu. Všechny věty se nahrávaly, aby z nich mohla vzniknout jedna pohádka, která bude k poslechu na stránkách divadla. Velký zážitek pro naše klienty spočíval především v tom, že to bylo pro některé vůbec poprvé, kdy mohli mluvit do mikrofonu.

Dále jsme navštívili i zbylé instituce jako Oblastní galerii Jihlava, Muzeum na dlažbě, Muzejní kavárnu, Dům Gustava Mahlera, Centrum dokumentárního filmu a kostel apoštola Pavla. Naši skupinu velmi zaujala i Městská knihovna v Jihlavě, kde nám byla do sluchátek puštěna ukázka knihy, kterou jsme měli za úkol poznat, a Muzejní kavárna, kde jsme měli možnost setkat se s jinými národnostmi, které v Jihlavě žijí. Naše skupina usedla k vietnamskému stolu, kde se nás ujaly tři vietnamské slečny. Se slečnami jsme si povídali o jejich zvycích a naučili se základní vietnamské fráze. Z každého stanoviště jsme po absolvování úkolu obdrželi razítko.

Celá akce se nám všem velmi líbila. Dozvěděli jsme se opravdu zajímavé informace. Ačkoli byla jednotlivá stanoviště poměrně blízko u sebe, strávili jsme na akci zhruba 3 hodiny,“ hodnotí netradiční odpoledne s uživateli sociální pracovnice Pavlína Dočekalová.

Z druhé strany měli možnost akci zažít pracovníci TP SOVY, kteří den strávili na stanovišti v Muzejní kavárně. Spolu s nimi se zde prezentovali zástupci různých národnostních menšin žijících v Jihlavě se svými jazyky. U stolů byly připraveny rozhovory se základními konverzačními frázemi v němčině, francouzštině, vietnamštině a právě i v romštině (samozřejmě i s českým překladem). Účastníci hry si tak mohli vyzkoušet, jaké to je dorozumět se s rodilými mluvčími v jejich jazyce. Mnozí z nich si některé fráze sami zapisovali, aby si je zapamatovali i po skončení akce, další pracovníkům kladli otázky o současné situaci romštiny, jejím původu, výslovnosti i o jejích mluvčích. Na památku si mohli všichni vyrobit odznáček s romským příslovím. Dodnes tak můžete po Jihlavě potkat lidi, kteří mají na batohu placku s nápisem „Maro tut šaj dav, aľe goďi na“ (Chleba ti dát můžu, ale rozum ne).

Měl jsem radost z milých reakcí většiny návštěvníků. Mnozí z nich projevili o romštinu hluboký zájem, někteří byli překvapeni, jak složitý jazyk to je. Jsem rád, že jsem mohl přispět k tomu, že se k nim dostala informace o existenci romské literatury a že díky připraveným příslovím měli možnost nahlédnout i možná neznámé aspekty naší kultury“, uzavírá Martin Kavúr.