11. listopadu 2021 Články a tiskové zprávy

Jaké to je, být sociálním pracovníkem v NZDM Vrakbar Jihlava

Kdo je to ten sociální pracovník? Jaké je jeho vzdělání či pracovní náplň? Pojďme se na to detailněji podívat a rozebrat si to.

Část veřejnosti si možná myslí, že v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM) pracují jen dobrovolníci, kteří nemají patřičné vzdělání a práci dělají ve svém volném čase. To je však omyl nebo možná i mýtus. Pracují zde sociální pracovníci tedy profesionálové. Doplníme, že v každé sociální službě, musí být minimálně jeden sociální pracovník. Ve Vrakbaru mohou pracovat dále také pracovníci v sociálních službách a odborní pracovníci v sociálních službách.

Pojďme si nyní odkrýt, koho si máme pod pojmem sociální pracovník představit. Jedná se o profesionála, který je vzdělaný a znalý ve svém oboru a zároveň se řídí etickým kodexem. Ve své pracovní činnosti respektuje práva a povinnosti klientů služby a stejně tak respektuje poslání a hodnoty organizace, v níž pracuje.

Ke způsobilosti výkonu povolání sociálního pracovníka, kterou upravuje zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, se vztahuje také patřičné vzdělání. V tomto případě se jedná o studium na vyšší odborné nebo vysoké škole, jejichž obor je zaměřen na oblast sociální práce. Díky absolvování tohoto vzdělání se člověk stává kompetentní vykonávat sociální práci, jako je například sociálně právní poradenství, poskytování krizové pomoci, sociální rehabilitaci a mnoho dalších úkonů. Je důležité podotknout i to, že někdy jen pouhé vzdělání nestačí a je potřeba, aby sociální pracovník měl jisté odhodlání, trpělivost i chuť a elán rozvíjet dál své znalosti a zkušenosti. S tím souvisí i to, že zákon, který je výše uveden, ukládá všem sociálním pracovníkům povinnost se vzdělávat i nadále, a to absolvováním minimálně 24 hodin vzdělávání ročně, které je zaměřeno na rozvoj kompetencí v rámci práce s cílovou skupinou, tak i na rozvoj pracovníka samotného.

A jak vypadá takový pracovní den sociálního pracovníka v NZDM Vrakbar Jihlava (dále jen Vrakbar)? 

Provozní doba ambulantní formy služby začíná v 9:30.

Během dopoledních hodin je potřeba, aby si pracovník splnil všechny administrativní povinnosti a připravil si potřebné materiály pro případné odpolední aktivity s klienty. Tento čas je rovněž využíván k online komunikaci s klienty NZDM. Online prostředí umožňuje operativně předávat potřebné informace, ať už se může jednat například o aktuální dění ohledně COVID-19, předání podpory a pomoci, kterou klient vyžaduje. V rámci toho si také může pracovník Vrakbaru domluvit s klientem setkání, ať už v terénu nebo v klubu.

Ve 13:00 začíná otevírací doba klubu, která trvá až do 18:00.

Je třeba, aby pracovník, který se rozhodne pracovat ve Vrakbaru, byl ochoten a schopen pracovat až do těchto pozdních odpoledních hodin téměř každý pracovní den. Během těchto hodin vyráží streetworkeři Vrakbaru (pozn. terénní sociální pracovníci) dvakrát týdně do terénu. O tom, jak pracují, se můžete dočíst v jednom z našich předešlých článků PRÁCE NA ULICI, který vyšel v září tohoto roku. Naopak část sociálních pracovníků zůstává v zázemí Vrakbaru, protože přichází čas, kdy mladí lidé ve věku od 14 do 26 let, tedy cílová skupina Vrakbaru, dochází na odpolední klub.  Příchodem klientů na klub nastává důležitý prostor, kdy se navazují kontakty, rozvíjí se komunikace a buduje se vztah pracovníka s klientem na profesionální úrovni. Sociální pracovník v rámci rozhovorů mapuje aktuální situaci klientova života, naslouchá pečlivě tomu, co s pracovníkem mladý člověk sdílí, s čím například potřebuje poradit, podpořit, pomoct. Následně společně pracují na obtížích, překážkách a nacházení nových cest, které směřují klienta směrem kupředu.

Co říct závěrem? Ne, vždy je snadné motivovat a vést mladé lidi, kteří využívají službu nízkoprahového zařízení, a tak je někdy potřeba, aby pracovník neztrácel vůli a nacházel svůj vlastní vnitřní motor, který ho bude pohánět dál ve vykonávání své profese. Na druhou stranu, když pracovník po čase vidí i slyší od klienta, jakého pokroku dosáhl, je to svým způsobem velká odměna. Nejen pro samotného sociálního pracovníka, ale i pro celý pracovní tým. Na Vrakbaru prostě platí známé motto „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

Autor: Marcela Ďuráčová