V minulém článku jsme rozebírali nízkoprahové zařízení pro dětí a mládež jako službu prevence. Nyní bychom Vám rádi konkrétními příklady chtěli přiblížit, jak taková prevence v práci s našimi klienty vypadá.
Pro začátek je důležité zmínit, že jisté preventivní působení obsahuje téměř každý rozhovor s klienty. Preventivně působí také celé naše zařízení, ve kterém jednak platí určitá pravidla, která zajišťují bezpečné prostředí a jisté hranice, a jednak nástěnky a letáčky obsahující preventivní informace např. o bezpečném sexu, pohlavně přenosných chorobách, dále také informace o nejen drogové závislosti apod.
Prevenci tedy můžeme nalézt téměř všude a ve všem. Co však považujeme za významné preventivní působení? Našim klientům se snažíme naslouchat, vnímat jejich potřeby a situace v životě, se kterými se ze všech sil snaží vypořádat. Mimo to také nasloucháme často vyskytujícím se „problémům“ mezi klienty. V naší práci se pak reakce na tyto opakující se jevy projevuje především v uspořádání preventivních programů, které zahrnují pojednání o dané problematice a následném navrhnutí alternativního přístupu k ní. Konkrétně si můžeme uvést, že se mezi klienty často objevuje například téma šikany. Na toto téma tedy uděláme program, ve kterém mají klienti prostor vyjádřit se o tom, co pro ně šikana znamená, jak se s ní setkávají a jak se proti ní brání. Důležitým momentem naší práce je právě poskytnutí takového prostoru, ve kterém se klienti mohou důvěrně otevřít a naučit se, jak se proti šikaně bránit – jaké mají možnosti, jak jde šikana řešit, komu se mohou svěřit apod.
Prevenci lze spatřit i v důvěrném vztahu mezi klienty a námi pracovníky. Totiž už jen to, že za námi klienti dorazí a v bezpečném prostředí se nám svěří s tím, že se jim nepodařila písemka ve škole, či se pohádali s rodiči nebo kamarády, může mít za následek, že se klient neuzavře do sebe a dříve či později nezačne tuto situaci řešit jinými, méně vhodnými způsoby (záškoláctví, útěky z domova, závislosti).
Právě na tyto příklady preventivního působení je třeba myslet a umět se radovat i z „malých krůčků“, které mohou mít v konečném důsledků velký význam.
- Barbora Petrů
- sociální pracovník NZDM ZASTÁVka Telč