Téma, které v posledních týdnech rezonuje v týmu adiktologické ambulance více, než jindy. Někdo netrpělivě vyčkává, zda bude přijat, někdo se pomalu chystá na první výcvikový týden a někdo zase na svůj poslední.

Co to vlastně je a proč je to pro nás v ambulanci důležité?

Psychoterapeutický výcvik je v podstatě taková praktická škola pro terapeuty. Existuje spousta výcviků, stejně jako terapeutických směrů a přístupů a každý z nich má svá specifika. Každý z nás si vybírá směr, který je mu nejbližší. Neexistuje univerzální přístup, který by pasoval každému klientovi, a proto vnímáme jako obohacující, že i náš tým je v tomto ohledu pestrý.

Pracovnice Adiktologické ambulance Jihlava, Anna Mištová, se právě připravuje k ukončení pětileté sebezkušenostní části psychodynamicky orientovaného výcviku SUR K5.

„V samotném výcviku bylo možné pozorovat řadu podobností s terapeutickým programem ústavní léčby závislostí. Výcviková setkání byla pevně strukturovaná do jednotlivých bloků, program začínal brzy ráno a končil ve večerních hodinách. Každý den začínal budíčkem, následovala rozcvička, čas pro osobní hygienu a společná snídaně. Následovala setkání celé výcvikové komunity a poté skupinová terapie v rámci jednotlivých skupin, obvykle probíhaly 3 skupiny za den a terapeutický blok byl ukončen společnou relaxací. Po večeři se znovu scházela celá komunita na klubových aktivitách. Program klubu sloužil ke sdílení různých terapeutických technik mezi jednotlivými účastníky výcviku. Den byl vždy zakončen vedoucím komunity a jeho závěrečnou myšlenkou,“ přibližuje psychoterapeutický výcvik Anna Mištová.


Za pár týdnů se Anna vydá na své poslední komunitní setkání, tak ji držme palce.