SPOLU NA CESTĚ BOLESTI (zamyšlení pro dobu postní se Záchrannou sítí)

SPOLU NA CESTĚ BOLESTI (zamyšlení pro dobu postní se Záchrannou sítí)

Jak se to stane, že se člověk ocitá mimo systém? Mimo rodinné vztahy, mimo přátelské vztahy, mimo systém sociálních služeb, mimo komunitu v místě bydliště, mimo všeho? Jak se to stane, že někdo zůstává zcela osamělý ve světě? Není na koho se obrátit, s kým si popovídat, koho požádat o pomoc, prostě není nikdo, kdo by mě vzal za ruku či pochopil moje neštěstí. Jsem na to sám. Zcela sám. Nohy moc neslouží, mám deprese, rodina se mě zřekla, přátelé opustili. Někam jsem se propadl a nemůžu ven. Samotný nemám dost sil. Jsem na odpis. Nikdo o mě nemá zájem, nikdo si mě nevšimne. Když o mě někdo zavadí pohledem, cítím jeho opovržení a zhnusení. Nade mnou. Nade mnou, který jsem tak sám, a tak slabý, tak opuštěný. Připadám si jako malomocný, lidé se mi vyhýbají obloukem. Haló! Já přece nejsem nakažlivý!

Když na okraji silnice umírá kotě, nikdo do něj nekopne. Já mám k smrti smutnou duši a na zádech cítím pohledy. Soucit, ostych a plivance. Možná jsem žil špatně, možná ne. Možná si za vše můžu sám. Moc se mi život nepovedl. Mám nemocné tělo, snad nejsem nejchytřejší. Nemocnou duši však mám určitě. Ublížil jsem mnoha lidem. Ale také mnoha lidem pomohl.

schody ke světluBratři na této zemi. Tady a teď. Všude kam dohlédneme, všude kam dosáhneme. Laskavá myšlenka. Laskavý úsměv. Laskavý čin. Jemně vzít za ruku, jemně obvázat ránu, dodat naději.

Týraný člen rodiny. Závislost. Chromé končetiny. Nemocná mysl. Opuštěné dítě. Zlomené srdce. Duše rozervána na kusy. Špinavá minulost.

Země spálená na popel. Bez šance vzít vše zpět. Nová startovní čára už nebude. Pro některé lump, pro některé chudák, pro všechny odporný na dotek.

Jak bych chtěla být milována. Objetí – nesplnitelný sen. Polibek a pohlazení, nejsou a nebudou. Toto zboží pro vás paní nevedeme.

Jobovy rány. Úraz s trvalými následky, ztráta příjmů, hypotéka, deprese. Exekuce. Beznaděj. Vyřízen a odstaven. Šance 0. Jako otec troska, jako manžel nula. Zašlapán do země.

Deset prstů, dvě ruce, dvě nohy a jedno srdce. Pro tebe. Pro tebe, který se už na nic nehodíš. Pro tebe, který jsi neužitečný. Pro tebe, kterého nikdo nemá rád. Pro tebe, kterého již nikdo nebere za ruku. Nikdo nepofouká ránu, nevezme uplakanou hlavu do dlaní.

Ano, takoví jsou lidé kolem nás. Jsou to naši klienti a denně řešíme, jak pomoci těmto potřebným. Jsme Záchranná síť, která působí v rámci mikroregionu Telčsko. Poskytujeme materiální pomoc. Doprovod do dalších zařízení a úřadů. Nabízíme právnickou, psychologickou a duchovní pomoc. Pomáháme lidem v akutní krizi, ale i dlouhodobě doprovázíme klienty při překonávání životních obtíží.

Pojďme spolu za sluncem, spolu za nadějí, spolu za Pánem Bohem. Ani jeden z nás to nedá sám. Společně to však zvládneme.

Pojďme spolu, právě svítá.

P.S. Podpořit nás můžete jak materiálně (potraviny, hygienické potřeby, oblečení, apod.), tak i finančními dary. V současné době postní například přispěním do postních kasiček, které jsou k dispozici na farních úřadech. Děkujeme!