Vydří je pro nás jako pro pracovníky NPJ něco jako lampa, která přitahuje svým světlem a teplem noční můry. A pro někoho z nás to zprvu mohly noční můry opravdu být. Jsou totiž mezi námi pracovníky tací, kteří si dokázali jen těžko představit, že budou trávit dny i noci mimo svoji komfortní zónu, budou snídat to, co si sami nachystají a budou to jíst přinejlepším z erárního nádobí nebo z dlaní, a ne z míšeňského porcelánu doplněného stříbrnými příbory, jak jsou na to zvyklí z domova. O spaní v prachových peřinách v posteli s nebesy ani nemluvím. Ale i tito nejmenovaní si Vydří užili od prvního do posledního kilometru, od první minuty do poslední vteřiny.

Cesta tam byla pro některé snadná záležitost, jelikož jsme sedli do auta, které bylo sice až po střechu naloženo různými důležitostmi, jak osobního, tak pracovního rázu a také pekáčem skvělých buchet, které provoněly celý vůz a jejichž chuť byla mnohonásobně lepší než jejich skvělá vůně a hurá zakrojit (zatím) pouze kilometry. Pak zde ale byla jedna šestina týmu, která je fakt ostrá jak břitva a ta si vzala horáče a jala se cestu do Prostředního Vydří dát z Jihlavy na ko

 

Tak jako pokaždé chceme, aby si klienti užili tento víkendový pobyt v maximální, možné míře a ač to může navenek vypadat, že jde jen o takovou víkendovou relaxačku, opak je pravdou. Všechno začíná tím, že klienti dostanou první úkol už v Jihlavě a úkol zní dostat se po vlastní ose z Jihlavy do Prostředního Vydří v daný den a daný čas. Chce to trochu fištróna, protože cesta tam není v IDOSu jednoduše vyhledatelná, ale zatím se nestalo, že by klienti nedorazili. Díky našemu peerovi dostali klienti jednu důležitou indicii a ta jim to mohla celé dost usnadnit.

 

Program pro klienty máme postavený tak, aby si užili nádherné prostředí skvostného ubytování, které nám poskytuje Statek uProstřed, jmenovitě Františka Jirousová, které patří naše obrovské díky, ale hlavně jsou aktivity postaveny na pravidlech prevence relapsu a skupinové dynamiky, které jsou nedílnou součástí doléčování v našem centru a tyto systémy se každoročně snažíme přenášet i do outdoorového prostředí Prostředního Vydří. Klienti zde pracují na sobě, se sebou, spolu, se svými vnitřními pochody, ale neodepíráme jim ani fyzickou aktivitu. Právě naopak. Pobyt si odpracují, protože za nás je práce další důležitou součástí doléčování. Další milou nadstavbou toho všeho je služba v „kuchyni“. Jeden den máme službu my, jako pracovníci a další den zase klienti. Ale zapomeňte na vybavenou, Michelinskou, kuchyni ála Gordon Ramsey. My vaříme na ohništi v kotlíku na zahradě a jako kuchyňskou linku používáme dřevěné trámy položené v trávě.

 

Jako velký bonus k tomu všemu musíme letos připočítat také nádherné počasí. Dny jako vymalované, slunce a nebe bez mraků a noční obloha plná hvězd, která dávala večerům u ohně přidanou hodnotu, kterou s klienty v interiérech doléčovacího centra prostě nemáme v běžném provozu šanci zažít. Jak se ale stává, občas se nějaké mráčky objeví, a ne každý z klientů byl zcela spokojen s tím, co jsme si na ně přichystali. Není se čemu divit a vlastně je to tak správně. V životě, na který se naši klienti připravují, tj. v životě bez alkoholu a drog, nastanou chvíle, kdy i oni budou nuceni vystoupit ze svých komfortních zón a postavit se čelem problémům a situacím, které jim nebudou po chuti a kde jinde si takové okamžiky vyzkoušet než na bezpečném místě.

 

Jsme zase zpátky v Jihlavě a jsme plni zážitků a dojmů. Byl to jako každoročně nepřenositelný zážitek a tento článek jen v hrubých obrysech ukazuje, co pro nás Prostřední vydří znamená. Už aby zase nastala doba, kdy si budeme chystat spacáky a ešusy a kdy budeme klientům, kteří přijdou, chystat program na další ročník ve Statek uРrostřed v Prostředním Vydří.

 

Bc. Vlastimil Malenovský,

terapeut Následné péče Jihlava